Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přišel s důležitým zjištěním: peníze z Modernizačního fondu, které mají podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Česku, se v posledních letech používají téměř výhradně na výstavbu solárních elektráren. Na jiné, například větrné elektrárny, už v programu s názvem Nové obnovitelné zdroje v energetice RES+ zkrátka nezbývají finance.
NKÚ prověřoval, jak Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) hospodařily s těmito penězi v letech 2021 až 2023. Zkontrolovali 12 konkrétních projektů a zjistili, že příjemci peníze použili podle plánu.
Díky podpoře ve výši 12 miliard korun, která byla rozdělena ve čtyřech výzvách programu RES+, se plánuje zdvojnásobit výkon solárních elektráren v Česku oproti roku 2022. Celkově by se mělo nově nainstalovat 2,2 gigawattů výkonu.
Vláda si dala za cíl, aby do roku 2030 pocházelo 30 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů. K tomu je potřeba mít solární elektrárny s výkonem 10,1 gigawattu a větrné elektrárny s výkonem 1,5 gigawattu. Je tedy patrné, že se investuje hlavně do solárů, aby se tento cíl naplnil.
NKÚ také upozornil, že současný systém dotací zvýhodňuje domácnosti. Ty totiž dostávají na jeden kilowatt instalovaného výkonu mnohem více peněz než firmy. Zatímco podnikatelé získali v průměru 5 500 korun na kilowatt, domácnosti, obce a obecní organizace dostávaly průměrně až 29 700 korun na kilowatt.
Zajímavé je, že ačkoli domácnosti dostávají vyšší dotace, jejich přínos k celkovému novému výkonu je pětkrát nižší než u firem. Jinými slovy, za stejné množství peněz se u firem postaví mnohem více solárních panelů než u domácností. NKÚ navíc zjistil, že ministerstvo a fond nedostatečně motivovaly k investicím do skladování elektřiny, což je klíčové pro stabilizaci sítě.
NKÚ varuje, že pokud se v letech 2025 až 2030 nezvýší příjmy Modernizačního fondu (které závisí na cenách emisních povolenek) a zároveň se uskuteční všechny již schválené solární projekty, nemusí ve fondu zbýt peníze na podporu jiných druhů obnovitelných zdrojů energie, jako jsou například větrné elektrárny.
Kontrola také ukázala, že většina peněz z programu RES+ (více než 9 miliard korun, tedy tři čtvrtiny) šla pouze k 15 největším příjemcům. Ti získali podporu na 219 z celkových 725 podpořených projektů. Největší příjemce obdržel dokonce 4,4 miliardy korun na 49 projektů.
